Začátek rodinné tradice
Co mě přivedlo ke kynologii???
Odpověď je jednoduchá, zvířata mám rád, obzvláště psy. Jsou to nejvěrnější zvířata na světě!!!
Od mala jsem vyrůstal v hospodářství, kde jsme měli i spoustu domácích zvířat, pochopitelně i psy...
Byla to spiše pouliční směsice.... 
Jak víte, ty jsou většinou nejlepší!!! Když jsem chodil pást krávy, ochotně my pomáhali. Měl jsem psa, který byl těžce nemocný a museli jsme ho nechat utratit. Moc těžce jsem to snášel. Dneska vím, že to bylo správné, protože se strašně trápil.
Časem jsem odešel na školu a pak za prací. Nakonec jsem skončil v České republice, kde jsem založil rodinu a koupil dům. Je potřeba, aby dům někdo hlídal, a tak jsme si pořídili prvního pejska. Po dlouhém dohadování jsme se nakonec shodli, že nejlepší bude Německý ovčák. A tak jsme jeli do Nového Boru pro krásnou a velmi chlupatou kuličku. Kulička dostala jméno Kessy, i když původně to měl být Rex! Protože si to dcera přála a nebyla schopná pochopit, že je to fenka. V 6.měsících jsme přišli na to, že jí nemůžeme nechat jen tak samovolně růst a že by potřebovala aspoň základní výcvík. Pochopil jsem, že na to sám nestačím a začali jsme chodit na kynologické cvičiště v Bělé pod Bezdězem.
Tím to bych chtěl poděkovat Lence Breinové, Vlaďce Takacsové, Pavlu Daleckému a dalším, kteří mě k tomu nejen přivedli, ale mi i velice pomohli. 
Když viděli, že nám to spolu s Kessynou jde, vytáhli nás na naše první závody v kategorii ZM do Bentátek nas Jizerou, kde jsme skončil 3. a to mě definitivně nakoplo a rozhodl jsme se v tom pokračovat! 
S Kessynou jsme to dotáhli až na ZVV3 a za celou tu dobu jsme posbýrali mnoho pohárů, na různých závodech v ČR.
Kessynu jsme nechali na krýt, ale bohužel se naskytli komplikace a zbylo nám jenom jedno štěně. To štěně jsme prostě nemohli pustit z domu, a tak s ním začala cvičit dcera Veronika. S Chitou se dostali docela daleko a udělali zkoušku ZM. Jelikož Chita byla ale závyslá na mě, tak jsem s ní dále pokračoval já a Veronika dostala vysněného belgičáka.
S Chitou jsem se dostal daleko (viz. Závody a zkoušky), ale je moc hodná a proto byla slabší na obranách. Byl mi doporučen Michal Andrýs, jakožto velmi dobrý a zkušený figurat. Po několika letech jsem přešel na kynologické cvičiště v Bakově nad Jizerou - Trenčín.
Myslíte si že pasáček krav z vesnice může být mistr republiky???
Na tom mi nezáleži, jsme rád, že jsem se dostal tak daleko a stačí mi jenom ta radost pejsků. Nemusí se válet doma, ale můžou dělat různé cviky, které je i bavý!!! Ale co mě opravdu mrzí, že žijí mezi námi lidi, kteří dokážou ublížit nevinnému tvorovi.
Na závěr přeju všem pejskářům a psům, hodně zdraví, mnoho uspěchů a nezapoměňte nikdo na zemi není tak věrný jako PES!!!
Psala: Veronika Czepielová, protože po tátovi byste to nepřečetli!!!
